Mácháč 2009 - report aneb i takhle se dá dělat český festival

Mácháč 2009 - I takhle se dá udělat český festival

Fotky z festivalu očekávejte v průběhu týdne.

Jeden z posledních prázdninových festivalů je za námi a všem příznivcům taneční hudby nelze nic jiného, než čekat na podzimní halovou a klubovou hudební nabídku. Po tomto víkendu ale nejen za sebe můžu říct, že laťka je nastavena hodně vysoko.
Ale vše pěkně od začátku.

Už v pátek podle předpovědí vše nasvědčovalo tomu, že se i letos neobejde Mácháč bez deště, opak byl ale naštěstí pravdou. Cesta na tuto akci byla tentokrát dlouhá. Přece jenom je Máchovo jezero od Olomouce na druhé straně republiky. Počasí se střídalo jak na houpačce. Chvíli svítilo sluníčko, chvíli lilo jak z konve. Vše ale nakonec dopadlo tak, že po třetí hodině odpolední jsme se po náročné cestě ocitly na zastávce Doksy, odkud už bylo Máchovo jezero co by kamenem dohodil.

Maličko nás zmátla uzavírka hlavní cesty k pláži Klůček, ale po menším bloudění jsme cestu ke hlavnímu vstupu nakonec našli.
Organizace u vstupu byla naprosto bezproblémová. Tak hladký průchod do areálu bez delšího čekání na české akci nepamatuji. Chvíli security řešili, jestli budou chtít vidět od přicházejících občanky, kvůli věku, jak to nakonec dopadlo ale nevím. Před vchodem nám rozdávali náramky anti-fandové Jiřího Paroubka. Podle mě ale není vhodná doba oslovovat voliče (i anti voliče) na hudebních akcích. Jsem sám zvědav, s čím naši politici přijdou v hlavní části kampaně...
Šatna byla hned za hlavním vstupem a za 20kč si tam své věci mohlo schovat zhruba 300 návštěvníků. Trochu nefér mi přišel výběr 10Kč za opětovné uschování batohu.
Celkový prostor konání festivalu byl hodně příjemný. Pěkné prostředí určitě láká navštívit areál i v rámci příští dovolené.

Bylo něco málo kolem čtvrté odpolední a navzdory předpovědím na obloze vykukovalo sluníčko a i ta teplota nespadla až tak, jak se očekávalo. Zamířili jsme se tedy podívat na hlavní stage. Ta byla vyřešena tak, že měla formu koncertního podia a byla úplně celá postavená na vodě. Před ní již postávalo několik návštěvníků, kterým hrál dj Jesse Voorn. Dalo by se říct, že i pro něj to byla spíš chvilka oddechu, protože jsme mohli slyšet spíš radiové hity. Hráli třeba Prodigy, nebo David Guetta s aktuální letní peckou When love takes over. Během jeho setu ale nějak zlobil zvuk, který pořadatelé obstarali u sound systému Laccoustic. Probíhaly teda "zvukové zkoušky" a tak jsme se rozhodli prozkoumat areál.

Před hlavní stage byla písčitá pláž, která někdy znesnadňovala pohyb, ale když jste si udělali na tancování to své "kolečko v písku", nebyl problém se pohybovat. Až na ranní vysypávání písku z bot to bylo příjemné zpestření. Kdyby se konal festival v červenci, určitě by nebyl problém si na pláži ráno lehnout a na chvíli si schrupnout.
Po celém areálu bylo hned několik barů, které byly rozmístěny tak, aby si k nim našel cestu opravdu každý. Na to, kolik bylo na festivalu lidí (odhadem přes deset tisíc) se u barů netvořily skoro žádné delší fronty. Na vysoké nápojové a jídelní ceny jsem si během letošního léta bohužel zvykl. Oproti jiným akcím tady na Mácháči byly ceny v normě.

Hlavní stage byla především o trance music, ale i o další hudební styly jsme nebyli ochuzeni. O house a electro music se postarala Duplex stage, kde se hrálo hlavně komerčně (teda v době kdy jsem kolem ní procházel). Na druhé straně areálu byla Mecca stage a hned vedle ní Cool stage, ve které se do deváté večerní promítal kreslený seriál Futurama a mohli jste okusit pravé thajské relaxační masáže.
S promítáním to byl dobrý nápad a možná do příště by se takový podobný stan dal vylepšit o mobilní bankomaty a mobilní nabíječky na mobilní telefony, což je za hranicemi normální. Kde jinde si totiž můžete odpočinout od paření a všeho shonu okolo, než na pohodlných sedačkách. To bohužel šlo jen do deváté večerní, kdy i tento stan pohltila hudba.

Na hlavní stagi přitom dohhrávala djane Laydee Jane, která na konci svého setu zabrousila dokonce i do hard trance music.
Po ní nastoupil Sied van Riel. Jeho set hodnotit nemůžu, protož byl čas na první panák a zkouknutí dalšího dílu seriálu Futurama:-).Kolem osmé večerní ale připravoval půdu pro mistra Shaha. Ten se ještě před svým hraním s námi stihl vyfotit a prohodit pár slov, když sešel z VIP arény a prohlížel si okolí hlavní stage. SVR zatím pomalu přecházel do upliting trancu a pro nás byl čas se pomalu přesunout do první řady.

Nebudu totiž lhát, když řeknu, že právě Roger Piere Shah byl ten, kvůli kterému jsem na festival jel. Někomu jeho set připadal utahaný, či zpívánkový, ale to bylo přesně to, co jsem od Rogera čekal. Pohodový balearic sound k atmosféře zapadajícího slunce. Roger zahrál veškeré své velké hity, včetně Sunlounger - Lost, White sand a svých hitů jako Body lotion, Im not god, Back to you, nebo remixové For an angel od Paul van Dyka či Andain - Beautiful things. K hitům Going wrong a To the sky se připojil i zpěvák Chris Jones a na některé hity vytáhl Roger své pověstné klávesy. Jeho sety jsou na všech akcích vesměs podobné, ale je to přesně to, co se od něj očekává. Romantický balearic sound tak pro nadcházející večer byl skvělou volbou a dj Shah je jeden z djs, kteří se dokáží postarat o své fanoušky. Vyfotí se s každým na požádání, pokecá a co mě překvapilo, tak během večera rozdával jednohubky lidem v prvních řadách. Běhal po areálu celý večer a ne jak třeba Paul Oakenfold, který stihl během jednoho večera hraní hned na třech kontonentech. Po odeznění posledního tónu jsem si říkal, že ho už nic nemůže překonat, ale opak byl později pravdou.

Line-up byl rozvržen přímo parádně. Mezi těma, které jsme chtěli slyšet byla pauza na djs, které si sice poslechnem, ale vůbec by nevadilo, kdybysme o něco přišli. Po Shahovi přišli na řadu Kyau and Albert. Jejich nejlepší výkon jsem slyšel snad v Dopleru na akci Euphonic night, ale v sobotu tento výkon bohužel nepřekonali. Oproti Shahovi trošku zrychyli tempo a byl znát typický euphonic style. My jsme se ale opět vypravili na bar ochutnat místní vodku:-). Abysme nestáli na jednom místě, tak jsme procházeli mezi ostatní stage, na kterých to taky vůbec nebylo špatné. Kyau and Albert ničím nezklamali, ale ani ničím nepřekvapili. Jejich set stál zato snad až nakonec, kdy pustili hity jako Megashira či Outside.

Zhruba po půlnoci ale přišlo to, co mě dostalo do kolen. Za mixážní pult se totiž postavil Ferry Corsten! Ten totiž předvedl ze sebe snad to nejlepší. Nejen jeho komunikace s publikem přivedla lidi do takového varu, jaký v Čechách nemá obdoby. Vůbec bych se nedivil, kdyby tento dj jednou předběhl na vedoucích příčkách ankety Dj Magu PvDyka, či Tiesta. Pokud jste ještě nezažili ten stav, kdy jste úplně jinde, ale hlavně ne na Zemi a pohráváte si s melodiemi, tak přesně tak by se dal charakterizovat set Ferryho Corstena. Zazněly hitovky jako Brainbox, Gabriellas sky, Beautiful, Made of Love, Shanti, Radio Crash a třešničkou na dortu byl hit od jeho projektu System F - Out of the blue a Binary Finary.

Ihned po tomto setu k nám promluvila Laydee Jane, která nám představila projekt Dance 4 Life, pod který se i letos podepsal tento festival.

Po krátkém videu o projektu Dance 4 Life to ale celé zazdil Paul Oakenfold. Byly sice časy, kdy tento člověk byl slavnější jak Tiesto s Arminem dohromady, ale už ho prosím nezvěte na žádnou českou akci. To co tam předvedl by po pár pivech zvládla snad i moje babička. Postavit před pult výběr cdček a mačkat Cue a Play umí fakt každý. Utekl jsem hned po prvním tonu Red Hot Chilli Peppers v nějakém tom vrz remixu. Ten člověk by snad zahrál i Michaela Jacksona kdyby ho někde našel...

Byl tedy čas se poohlídnout jinam. V zeleném Cool stanu si to slušně dával dj Tráva. I ten byl jednu dobu slavnější jak nynější dj Michael Burian. Doba je ale jinde, ale i tak set Trávy potěšil. Zavzpomínat na dobu, kdy kralovalo techno nemělo chybu.

Jen tak mimochodem. Ve stáncích s jídlem v tuto dobu už nebyly párky v rohlíku a pomalu docházely i hranolky. Občerstvení tak ale bylo na místě, tak jsme si něco museli vybrat. Na řadu přišla opět vodka, tentokrát ale už míchaná džusem:-) a ihned zpátky k hlavní stage. Tam totiž měl proběhnout poslední zážitek sobotního večera. Za mixpult se tak postavil Egypťan Fila z dvojice Aly and Fila.

Během jeho setu ale už nějak došly síly a nezbylo mi nic jiného, než se pohupovat do euphorického uplifting trancu. Set Fily bych označil jako třešničku na pomyslném dortu. Byl totiž 100x lepší než na loňské Transmission.

Bylo už docela pozdě a tak jsme se vydali na cestu k vlaku, když v tom najednou slyším Shahovu Back to you. Mě to nedalo a tak se Filovi povedlo ze mě vyždímat mé poslední síly. Jakoby tušil, že se chystám k odchodu, protože právě zahrál Paul van Dykovu novinku Home. U téhle skladby jsme si řekli "domov, sladký domov" a pomalu opouštěli areál. Zvuk byl tak čistý, že jsme poslední tóny slyšeli cestou k nádraží a tak jsme skoro o nic nepřišli.
Po šesté ranní jsme nasedli do vlaku, který chvílemi připomínal sardinky mačkající se v konzervě.

Sám osobně jsem zvědav, jestli festival Mácháč ještě něco letos překoná.

Fotky z celého Mácháče 2009 hledejte na našich stránkách v průběhu týdne.

Festivalové postřehy:

Plusy:  
Sety djs
Stánek s Futuramou
Organizace
Výborný zvuk
Přijatelné ceny na barech
Lasery kupodivu nikomu nechyběly

Minusy:
Totální vyčerpání během Filova setu:-)
Vracenky u vstupu - padesát kč za opuštění areálu se mi zdá trochu moc
Vracenky u šaten - deset kč za to, že schovám batoh na stejné číslo? Asi si šatnáři chtěli přilepšit.
Předvolební anti kampaň před vstupem na festival

Hodnocení djs:
Jesse Voorn - 5/10
Laydee Jane - 7/10
Sied Van Riel - 7/10
Mr Roger Shah and Chris Jones - 10/10
Kyau and Albert - 6/10
Bela En - 7/10
Ferry Corsten - 11/10
Paul Oakenfold - 3/10
Tráva - 7/10
Aly and Fila (resp Fila) - 10/10

Už teď se těším na příští ročník festivalu Mácháč.

PS. Fotky očekávejte v průběhu týdne.